(: Tajemný život - By Ennie - úvod + 1. kapitola :)
Zdravím :). Ráda píšu příběhy, a tak jsem se rozhodla, že sem nějaký hodím :). Nejdříve jsem se tedy zeptala Nicette, jestli ho sem vůbec mám dát, a souhlasila *že jsem se vůbec ptala, ten příběh je hrozný* .... Neumím psát příběhy, a už vůbec ne kapitolovky, nu co už :). Zde ho mááte :P:
________________________________________________________________________
Jmenuji se Jessica Evansová, a je mi 13 let. Žiji pouze s matkou, otce neznám. Má matka si po rozvodu s mým neznámým otcem opět vzala své rodné jméno. Společnost v bytě, kde bydlím, mi dělá ještě babička s dědečkem. Mám také psa Dona, kterého mám od narození. Je to můj nejlepší a také jediný opravdový kamarád. Svou rodinu mám velice ráda, ale svého otce nenávidím! Opustil matku, když se dozvěděl, že čeká dítě - mne. Vzdal se mě, a já ho nechci nikdy poznat! Otce mi tak trochu nahrazuje děda. Beru ho jako otce a dědu dohromady. Mí vrstevnící mě mají "za tu divnou holku". Moc ráda bych měla nějakou kamarádku, ale jsem jiná, než ostatní. Mám takovou zvláštnost.. O tom ale později...
***
,,Jess, vstávej, je třičtvrtě na 7!" ozývá se z velké dálky. Je to hlas mé babičky. Jak já nenávidím ranní vstávání! Zavrtám se ještě hlouběji pod peřinu, a odmítám vstávat. ,,Jak chceš, sáhnu po drastičtější metodě!" vykládá babička peřině, kde tuší mou hlavu a vezme mi ji, ale já nereaguji. V pokoji mám pěkně teplo, takže mi to nevadí. Babička to už nevydrží, a jde přivést dědu. ,,Co ty lenochu, tobě se nechce vstávat?" zeptá se mě děda, nepočká na odpověd, ale rovnou mi do obličeje hodí tričko, které namočil v ledové vodě. ,,Dědo! Málem jsem dostala infarkt!" vykřiknu. ,,Ale no tak" usměje se na mě, a já mu musím odpustit, když se na mě tak dívá. ,,Fajn, odpouštím ti, ale už to nikdy nedělej" povím mu. ,,Slibuju" slíbí děda se šibalským úsměvem na tváři, a žene mě do koupelny, abych se dala dohromady, a oblékla. Za chvíli letím do kuchyně, kde na mě čeká vynikající snídaně, kterou umí udělat jen mamka. Spořádám rychle snídani, a běžím do školy.
________________________________________________________________________
*Má chuť si jednu vrazit* Že já jsem ten příběh sem vůbec dávala! Jsem absolutní anti-talent na psaní příběhů, nemá to hlavu ani patu, a já si ještě dovolim ten nicneříkající výplod mé fantazie zveřejnit! *Mlátí hlavou o stůl* Ok, konec lamentování :D! Tenhle "příběh" je kapitovka, zatím je to nudný, a nejspíš ještě bude, jelikož se to ještě "rozjíždí" - snad chápete, co tím myslím ;). No nic ;). Loučí se s Vámi slečna Ennie :P
RE: :D
(Ennie, 19. 9. 2010 16:33)